Také si myslíte, jako většina lidí, že úspěšného člověka poznáte podle drahého domu a velkého auta? V dnešním článku bych se rád, společně s vámi, čtenáři tohoto webu, zamyslel nad tím, jak si představujete úspěch.
Úvaha o tom, jak málo stačí ke štěstí (a úspěchu)
Když jste ještě dítě, rodiče jsou Vaším jediným vzorem a ve většině případů, pokud Vás dobře vychovají, z Vás vyroste dobrý člověk. Hodnoty jako slušnost, galantnost, úcta ke starším a pravdomluvnost se v dnešní době bohužel moc nenosí a v podnikání to platí dvojnásob. Mnozí tzv. podnikatelé si leckdy po pár měsících podnikání koupí nové auto a nechají postavit rodinný dům, aby bylo vidět „že na to mám“, ale to podle mého názoru není ta správná cesta.
Vždyť se podívejme na některé celosvětově úspěšné osobnosti, které celý svůj život bydlí ve stejném domě, kde vyrůstali a jezdí autem, jež už je pár let veterán.
Ale to je ten rozdíl mezi českým podnikatelem a tím, který je úspěšný v zámoří, nebo i celosvětově.
Obecně známý fakt je ten, že čím více znalostí a titulů člověk má, tím méně se jimi chlubí a je skromnější a nelpí na hmotných statcích. A přesně takové lidi mám rád, protože je snadné kritizovat někoho, koho neznáte, ale potom, co s ním prohodíte pár vět, okamžitě změníte názor.
Abych ale napsal něco i o sobě, vždy mě bavilo cestovat, díky rodičům, se kterými jsme projezdili starou Škodou 105 část Evropy. nejradši vzpomínám na německé moře. To jsou zážitky, které Vám nikdo nevezme a člověk, který nebyl dál než za cedulí „konec obce“ to nepochopí. I když musím uznat, že kdo nemá rád moře, nebo se v cizině nedomluví, může prožít pěknou dovolenou i v Čechách.
Dnešní doba je na jednu stranu skvělá, díky možnosti cestovat kamkoliv a kdykoliv se Vám zachce, studovat obory, které tu dříve nebyly (například vše kolem počítačů, marketingu atd.), ale zase je smutné to, že česká závist ani po 25 letech od revoluce nevymizela a stále je zde mnoho takových, kteří budou tvrdit, že když má mladý člověk miliony, tak je nemohl vydělat poctivě. V letech 90-tých to asi tak být mohlo, ale v době internetu a veškerých startup-ů může každý, kdo se byť jen trochu bude snažit, vydělat měsíčně víc než je český průměrný měsíční plat.
Bude mi brzy 40 a to jsou roky, kdy člověk začíná bilancovat. Za dobu, kdy jsem byl dítě, se změnilo dost věcí a osobně si myslím, že určitě 80% k lepšímu.
- V roce 1991, kdy jsem končil základní školu, nebyl internet a o počítačích, na kterých by se dalo pracovat (jako dnešní stolní pc nebo notebooky) jsme si četli maximálně v knize nebo několika málo odborných časopisech.
- Vždy jsem rád psal, už od dětství slohové práce při češtině a proto vybrat si v obchodě pěknou propisovací tužku, která by dobře psala, to byl za totality dost problém. Dnes je na výběr nepřeberné množství a lze například koupit propisku Parker, dříve nám neznámé značky.
- Možnost vzít si práci kdykoliv s sebou. To před revolucí téměř nebylo možné, pokud jste nebyli spisovatelé :) A protože i já jsem, mimo jiné, založil a spravuji několik blogů a magazínů, na které pravidelně přispívám, výhoda notebooku na klíně na pláži u moře je nesporná. V létě v české zahradní restauraci s wifi připojením je to téměř srovnatelné :)
Shrnutí nakonec zní, za co jsem rád a co mi nechybí.
Co nemám a rozhodně mi to neschází:
- Auto za milion
- Hypotéku na dům ani byt
Co mám a jsem za to vděčný:
- Skvělou manželku a dvě fantastické děti
- Práci, která mě baví a naplňuje na 100%
Pokud jste článek dočetli až sem, budu rád, když se vyjádříte v diskusi níže, co dělá Váš život lepším.